Rok 1966
Návštěva Dr. Josefa Smolíka
6. února navštívil náš sbor br. docent Dr. Josef Smolík z Komenského fakulty v Praze. Dopoledne kázal v Sudkově a v Zábřehu, odpoledne přednášel v Zábřehu o aktuálních otázkách soudobého protestantismu a o tom, jaký dosah mají tyto problémy pro život a práci v našich sborech.
Změna zpěvníku
6. března odpoledne konalo se v Zábřehu výroční sborové shromáždění, na kterém byl z pléna podán návrh, aby se při bohoslužbách v Zábřehu užívalo zpěvníku českobratrské církve evangelické. Až dosud se zpívalo z tzv. „Amerického zpěvníku“, který byl vydán ve Spojených státech pro české tamní evangelické sbory. V době, kdy byl v Zábřehu zakládán sbor, nebylo dostatek běžných církevních zpěvníků a naši bratři a sestry s vděčností přijali zásilku zpěvníků z USA. Až do tohoto roku byly v užívání a zábřežští z nich velmi rádi zpívali. Nyní se však sborové shromáždění rozhodlo zavést zpěvníky, ze kterých zpívají ve všech ostatních sborech naší církve. Z „amerických“ se bude nadále zpívat při nedělních večerních shromážděních.
Presbyterní konference
V neděli 27. března konala se v Zábřehu presbyterní konference, jíž se kromě místních starších účastnili ve velkém počtu bratři a sestry z Hrabové, Šumperka, Javorníku a Jeseníku (z dvou posledních sborů vypravili autobusový zájezd). Hlavním řečníkem byl prof. Dr. F.M. Dobiáš z Komenského fakulty, který dopoledne kázal a odpoledne přednášel na téma: „Naše odpovědnost za manželství“.
Návštěva seniorátního kurátora
24. dubna navštívil náš sbor opět seniorátní kurátor br. Jaroslav Adámek z Přerova, který dopoledne kázal v Sudkově a v Zábřehu a odpoledne mluvil na „sborovém odpoledni“ v Tatenici o své cestě do Švýcarska.
Výročí Mistra Jeronýma Pražského
Na svatodušní pondělí 30. května připadlo 550. výročí upálení M. Jeronýma Pražského. V Zábřehu jsme si to připomněli pásmem, které přednesla mládež při bohoslužbách na svatodušní pondělí večer, v kazatelských stanicích o tom mluvil farář Trusina.
Návštěva z Nového Města pod Smrkem
Od 4. do 6. června bylo v našem sboru na návštěvě 15 bratří a sester z Nového Města pod Smrkem. Přijeli, aby oplatili náš loňský autobusový zájezd, aby se podívali na dřívější působiště svého nynějšího duchovního, i aby navštívili své zábřežské přátele a příbuzné. ( I v Novém Městě pod Smrkem je řada repatriantů z Polska).
Na sobotní odpoledne jsme pro ně připravili autobusový zájezd do našich kazatelských stanic, byli v Sudkově i ve Svébohově a prohlédli si zábřežské okolí. Ubytováni byli v jednotlivých rodinách našeho sboru. Spolu se účastnili nedělních bohoslužeb, kde nás jeden z nich krátce pozdravil.
Zájezd Nedělní školy z Nového Města na Moravě
O týden později, v neděli 12. června, jsme zde přivítali zájezd dětí z Nedělní školy v Novém Městě na Moravě. Přijeli s několika dospělými ve dvou autobusech. Jejich hlavním cílem byly Jeseníky, zde se zastavili na bohoslužbách, děti přednesly krátké pásmo, pak si krátce prohlédly Zábřeh a mezitím pro ně naše sestry připravily obědy.
Výročí M. J. H u s a
Bohoslužby k výročí upálení M.J. Husa, které si připomínáme už po řadu let společně s místním sborem církve československé, se letos konalo v našem sboru. Kázal místní farář a bohoslužby byly doplněny pásmem mládeže z Husova spisu Dcerka.
Styky s německými přáteli
Návštěvu z Německa jsme měli v tomto roce třikrát: skupiny 6 bratří a sester přijela na svatodušní svátky, další tři se účastnili letního stanování naší mládeže u rybníku Rendlíčku (bylo nás tam celkem 18), koncem roku přijel do Zábřehu Michael Reineking, který byl v našem sboru přes Vánoce a odjel až po Novém Roku.
Svatba Milušky Pospíšilové
Počátkem září jsme se museli rozloučit s jednou z nejvěrnějších členek našeho sboru, s Miluškou Pospíšilovou, která se provdala za Jana Rasíku z Jednoty českobratrské z Horní Suché (okres Karviná) a odstěhovala se tam. Byla jednou z opor našeho pěveckého kroužku a při příležitosti jejího odchodu pořídil br. Joža Musil fotografie všech členů tohoto kroužku. Jedno toto tablo je uloženo ve sborovém archivu.
90 let sestry Marie Johnové
21. listopadu se dožila 90 let nejstarší členka našeho sboru, sestra Marie Johnová. Připomněli jsme si její jubileum den předtím ve shromáždění, žel bez její přítomnosti a v očekávání blízkého konce jejího života : ležela v olomoucké nemocnici a zemřela o čtyři dny později. Za celý její život i za příklad trpělivé víry jsme Pánu Bohu vděčni.
Shromáždění na ukončení starého roku
Je dlouhou tradicí v zábřežském sboru, že bohoslužby na ukončení starého roku obsahují nejen obvyklý pořad, nýbrž že jsou doplněny písněmi pěveckého sboru, recitací básní, sólovým zpěvem i hrou na hudební nástroje. Také tentokrát bylo to všechno na programu, i tentokrát obstarala většinu programu mládež, poprvé však předvedla sboru několik nových písní pro mládež, které mají náboženskou tematiku a jsou doprovázeny na kytaře.
Rok 1967
Zimní škola mládeže
Od 3. do 5. února konala se v našem sboru „zimní škola“ mládeže Moravsko-slezského seniorátu. Sjelo se sem na padesát mladých lidí, aby vyslechli přednášky vikáře Jiřího Staňka z Prusinovic a vikáře Vladimíra Kalusa z Miroslavi. Ústředním tématem byla slova Pána Ježíše Krista „Posílám vás“. Přednášky se konaly v naší modlitebně, program v sobotu odpoledne v sudkovském kostele. Pro naši mládež, která si vzala tentokrát na starost všechny věci spojené s pohoštěním, znamenaly tyto dny duchovní povzbuzení i navázání nových přátelství s mládeží z jiných evangelických sborů.
Na fotografii část účastníků zimní školy při prohlídce Zábřeha
Výroční sborové shromáždění
Při výročních sborových shromážděních se snažíme o to, aby neměla ráz schůzí, nýbrž aby se při nich co nejvíce projevil život našeho sboru. Proto jsou zprávy o činnosti jednotlivých sborů doplněny praktickými ukázkami: vystoupením dětí, pásmem mládeže, písněmi pěveckého sboru. Tak tomu bylo i při letošním výročním shromáždění, které se konalo 12. března odpoledne a při kterém se sešlo (včetně dětí a mládeže pod 18 let) přes 100 bratří a sester ze Zábřehu i z kazatelských stanic.
Konfirmace
V neděli 9. dubna bylo v zábřežské modlitebně konfirmováno 7 chlapců a 3 děvčata ze Zábřehu, Sudkova, Chromče a Třebářova.
Stojící zleva: Jiří Asman, Vladimír Ospálek, Velen Flášar (Chromeč), Jiří Hoplíček, Jiří Kulhavý, Karel Hrbáček, Zdeněk Kupsa (Třebářov).
Sedící zleva : Helena Sochová, br. místokurátor Hudec, farář Trusina, Miroslava Kopecká (Sudkov), Růžena Jáňová (Sudkov).
Návštěva faráře Miloše Šourka
Ve dnech 15. – 16. dubna navštívil náš sbor br. farář Miloš Šourek z Prahy-Libně, člen synodní rady. V sobotu večer se sešel se staršovstvem, kde promluvil o různých současných úkolech a práci synodní rady. V neděli dopoledne kázal v Sudkově a v Zábřehu, odpoledne se konalo shromáždění v Písařově, kde promluvil na téma: „Vyznávání a vyznavači v minulosti a dnes“. Kromě místních bratří a sester přijelo do Písařova na padesát hostí ze Zábřehu a okolí.
Návštěva mládeže v Německu
Styky se skupinou mládeže z okolí Hannoveru pokračují: po svatodušních svátcích sem přijela opět menší skupina německých přátel, o týden později jel tam za nimi farář Trusina s manželkou, potom v červenci se uskutečnil třítýdenní pobyt v Německu pětičlenné skupiny naší mládeže. – Od 22. prosince do 4. ledna zde byla vikářka Renate Gozdowski z východního Berlína, která se během svého pobytu v Československu velmi důkladně seznámila s naší církví a konkrétně i s naším celým sborem. Darem od ní je také herrnhutská hvězda, která bývá pravidelně rozsvěcována při dětském vánočním shromáždění.
Návštěva seniorátního kurátora
28. května navštívil náš sbor opět bratr Jaroslav Adámek z Přerova, seniorátní kurátor. Dopoledne kázal v Zábřehu, odpoledne navštívil v doprovodu několika bratří a sester ze Zábřehu Svébohov.
Nové harmonium
V neděli 16. července poprvé zaznělo při bohoslužbách nové harmonium vybavené dvěma manuály, pedály, devíti rejstříky a příslušnými spojkami, pedálovým crescendem a čtyřmi kolektivy; krásný nový nástroj vyrobený n.p. Varhany v Krnově. – Na koupi nového harmonia jsme začali přemýšlet ve staršovstvu asi před dvěma lety. Nejprve jsme chtěli koupit nějaký starší silnější nástroj, ale pak jsme se rozhodli pro harmonium nové ! I když zatím ve sboru nikdo na pedály nehrál, rozhodli jsme se zakoupit velké harmonium i s pedálovou hrou s tím úmyslem, že se někteří mladí chlapci začnou i toto učit. (Pozdější doba ukázala, že to bylo rozhodnutí moudré : velmi rychle si hru na pedály osvojil syn dosavadního varhaníka Jan Hudec mladší a také Tomáš Černohorský, syn prvního kazatele zdejšího sboru). Po několika týdnech začal doprovázet zpěv při bohoslužbách Jan Hudec mladší a velmi rychle si osvojuje všechno, co patři k varhanickému umění. Za záznam stojí však i to, jak se zábřežský sbor vyrovnává s finanční stránkou této koupě. Původní cena 23 000,- Kčs byla v průběhu vyjednávání celostátně zvýšena na 32 000,- Kčs, k čemuž ještě přibyla částka 3 500 Kčs za zabudování pedálové spojky. Předložili jsme sboru otázky, zda máme kupovat harmonium, i když se jeho cena téměř o polovinu zvýšila. Shromáždění jednomyslně rozhodlo, že bude správné nástroj ihned koupit, dříve než bude jeho cena ještě vyšší. – Již předtím byla mezi zábřežskými bratřími a sestrami vypsána mimořádná sbírka darů, která se setkala s mimořádným porozuměním u mnohých a vynesla přes 13 000 Kč. Zbytek 22 000 Kč nám půjčila bezúročně synodní rada z Jubilejního tolerančního daru. Více než padesát členů sboru se pak zavázalo, že budou pravidelně odvádět 10 Kč měsíčně tak dlouho, dokud nebude dluh úplně splacen.
Sudkovské jubileum
V neděli 10. září připomínali jsme si společně se sudkovskými bratřími a sestrami 30. výročí postavení sudkovského kostela. Bratr František Kristen, předseda sudkovské kazatelské stanice, pozval na tento den oba dosud žijící bývalé kazatele našeho sboru, bratra Jana Košťála a bratra Antonína Balabána i s jejich manželkami. Při dopoledním shromáždění, jehož se účastnilo na sto bratří a sester, kázal a vysluhoval večeři Páně br. farář Košťál. Při odpoledním shromáždění, kdy byl počet přítomných přinejmenším dvojnásobný, promluvili nejprve oba jmenovaní bratři, po nich připomněl br. Kristen některá data z minulosti sudkovského sboru, vděčně vzpomněl práce všech těch, kteří se o tento sbor starali. Na to, jak byl sudkovský kostel stavěn, zavzpomínal i br. kurátor Rychetský. Shromáždění velmi vděčně přijalo i slova manželek obou duchovních, sestry Balabánové a Košťálové. Mezi jednotlivými projevy zpíval zábřežský pěvecký sbor. Mezi těmi, kteří s velikou láskou připravovali tento slavnostní den, sluší kromě bratra Kristena připomenout i sudkovské sestry, jež se postaraly o pohoštění. Byl to pěkný, radostný den a jsme za něj Pánu Bohu vděčni.
(Viz fotografie z odpoledního shromáždění na následující straně).
Bratr farář Košťál po 22 letech opět na sudkovské kazatelně
Paní farářová Košťálová
Paní farářová Balabánová
Bratr farář Balabán
Bratr kurátor Rychetský
Bratr Kristen u magnetofonu
Oslavy Jednoty Bratrské v Rychnově
V neděli 24. září se konalo v Rychnově nad Kněžnou velké celocírkevní shromáždění (přítomno na čtyři a půl tisíce evangelíků) při 500. výročí Jednoty Bratrské. Početná skupina bratří s sester z našeho sboru, která odjela zvláštním autobusem, vyprávěla pak o mohutném dojmu, který v nich tato oslava zanechala.
Úmrtí
V tomto roce jsme se museli rozloučit s řadou bratří a sester, z nichž někteří patřili ke skutečným sloupům našeho sboru. 29. března zemřel v Chromči br. Richard Flášar, který pravidelně maloval vnitřní prostory modliteben a kostelů v našem sboru i v okolních sborech. – 6. května zemřela sestra Karla Hudcová, vdova po Františku Hudcovi, dlouholetému kurátoru našeho sboru. -16. května zemřel ve věku takřka 90 let dřívější dlouholetý presbyter, br. Bedřich Novák. – Velmi otřesně působila zpráva o náhlém úmrtí br. Miroslava Patky, který zemřel ve věku 38 let.
Odchod bratra Miloslava Pospíšila
* 31.12. 1897 + 20.12. 1967
Největší ztrátou pro sbor byl však odchod br. Miloslava Pospíšila, který umřel 20. prosince , krátce před svými 70. narozeninami. Bratr Pospíšil patřil k nejvěrnějším a nejobětavějším členům sboru. Hned po příchodu z Polska v r. 1923 ujal se vedení pěveckého kroužku, nato se stal pokladníkem sboru a tuto práci konal až do r. 1965. Sbor byl jeho radostí i jeho životem. Těžko by bylo možné sečíst všecky hodiny, které sboru věnoval: při pastoračních návštěvách, při opisování not pro pěvecký kroužek, při vybírání saláru a pokladnické práci, při brigádnických pracích ve sborovém domě. Při rozloučení na zábřežském hřbitově připomněl kazatel 1 K 15, 10 : „Milostí Boží jsem to, což jsem a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji, než-li oni všickni, pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží ve mně přítomná“. Je málo lidí, o kterých by to platilo v té míře, jako o bratru Pospíšilovi.
Závěrečné slovo faráře k roku 1967
Začali jsme tento rok prosbou: „Pane, přispoř nám víry !“ V novoročním kázání na tento text jsem řekl: „Nevíme, čím bude tento rok naplněn. Nevíme, zda to, co nás potká, bude spíš radostné, nebo spíš smutné. Nevíme, jestli bude v našem životě víc štěstí nebo neštěstí. Víme však, že máme-li obstát, bude nám zapotřebí veliké víry, velikého spolehnutí se na Něho a veliké důvěry v Něho“. Netušil jsem tehdy, v jaké míře se to všechno uskuteční. Nyní to víme. Víry nám bylo v uplynulém roce skutečně velice zapotřebí. Tehdy , když jsme se museli loučit s lidmi, kteří nám byli milí a blízcí. Veliká byla zkouška víry, když hrozné neštěstí potkalo Jirku Kulhavého, letošního konfirmanda, patnáctiletého chlapce, který spadl pod vlak a musely mu být amputovány obě nohy. Ale přicházely i okamžiky jinak temné, kdy musel člověk s velikou bolestí sledovat i nejeden velmi nepěkný hřích, který se i v našich řadách uhostil a zklamání i těch, do kterých byly vkládány velké naděje. Někdy přicházel jeden černý den za druhým, v Zábřehu, v Sudkově, ve Svébohově i v Tatenici. – To všechno je možno zvládnout jen ve veliké víře v Hospodina, který navzdory našim neštěstím i našim hříchům zůstává naším milostivým Pánem.
„Pane, přispoř nám víry !“
Rok 1968
Pracovní heslo
Jako pracovní heslo bylo v naší církvi pro tento rok stanoveno slovo: „ Aj, nové činím všechno“ , které je zároveň hlavním tématem IV. valného shromáždění Světové rady církví, jež se koná 4.-19.7. v Uppsale.
Spolupráce se staršovstvem v Šumperku
Protože nás presbyterní okrskové konference neuspokojují, přikročili jsme ke společným schůzkám staršovstev dvou sousedních sborů : Zábřehu a Šumperka. Tyto schůze mají mít vzdělavatelně pracovní ráz, na programu jsou teoretické i praktické otázky práce staršovstva. První schůze se konala 28.1. v Zábřehu, druhá 13.10. v Šumperku.
Návštěva tajemníka synodní rady K. Trusiny
Ve dnech 10.-11. února navštívil náš sbor br. Karel Trusina, tajemník SR pro práci mezi mládeží. V neděli dopoledne a odpoledne vykonal troje bohoslužby v mateřském sboru a v kazatelských stanicích, večer přednášel o sborovém, církevním a ekumenickém životě francouzských evangelíků (na základě svého ročního pobytu v Paříži).
Úmrtí synodního seniora Dr. V. Hájka
ThDr. VIKTOR HÁJEK synodní senior Českobratrské církve evangelické
* 15. VII. 1900 + 7. III. 1968
Ve čtvrtek 7. března 1968 ve věku 68 let zemřel br. synodní senior Dr. Viktor Hájek. Stál v čele církve po dobu 18 let v převratné době. Bylo mu dáno, aby v ní na svém odpovědném místě vydával srozumitelně a nesmlouvavě svědectví evangelia. Děkujeme Pánu Bohu za schopnosti, kterými jej obdařil.
Den mládeže
V neděli 31. března se konal v našem sboru den mládeže, na němž kázal a přednášel br. Miroslav Brož, farář z Třebechovic pod Orebem. Téma znělo : „Hledání jistoty v oblasti společenského života, v oblasti citu, v oblasti víry“. Přijelo i několik hostí z okolních sborů, účast však nebyla příliš velká.
Na fotografii skupina mládeže s farářem Brožem (vpravo dole).
Presbyterní konference
V neděli 28. dubna konala se v Zábřehu opět okrsková presbyterní konference. Hlavním kazatelem a řečníkem byl br. Josef Hromádka, farář ve Šternberku. Jeho odpolední přednáška měla název: „Nové věci v církvi“. Kratší výklad měli : sestra Uhříková z Javorného o obětavosti, br. Jan Trnka ze Šumperka, historické okénko. O to, aby byl program dne ucelený a soustředěný, se postaraly i zábřežské sestry, které připravily pro účastníky oběd přímo zde ve sborovém domě.
Husovo výročí
5. července konaly se společné bohoslužby v kostele československé církve, při kterých jsme si připomněli 453. výročí upálení M.J. Husa. Kázal farář Trusina, liturgovala farářka Havlíčková; 2 písně zazpíval náš pěvecký sbor.
Velká oprava sborového domu
V červenci byla provedena důkladná venkovní oprava našeho sborového domu: oprava a nátěr omítky, nátěr podstřeší, žlabů, venkovní nátěr všech oken a dveří, oprava balkonu a řada dalších drobnějších prací. Vše jsme dělali vlastními silami pod vedením br. Josefa Kulhaje z Bludova, který spolu s mým bratrem Karlem pracoval velmi poctivě a svědomitě. Při shánění lešení nám velmi pomohli bratři Ludvík Musil ze Zábřehu, který dal k dispozici trámy ze staré stodoly a Josef Pavlů ze Svébohova, který zařídil jejich rozřezání na fošny a obstaral latě pro lešení. Ale právě tak je potřebí podtrhnout i velmi obětavou brigádnickou pomoc, při které se vystřídalo celkem 27 bratří a sester. Někteří přicházeli při své normální práci každý den : br. Vlastimil Čermák, br. Bohuslav Asman se synem, v další fázi Jan Rafaj, Jenda Hudec a skupina sester, které natíraly okna a ovšem mnozí další. – Kdybychom práci zadali Stavebnímu podniku, stálo by nás to podle odhadu odborníků 40-50 tisíc korun, nemluvě o tom, jak dlouho by se práce vlekla a jak by ji nějaký podnik vůbec byl ochoten zařadit do svého plánu. Takto však činily naše výdaje 6 700 Kčs, které jsme uhradili z vlastních prostředků. Zbytek jsme ušetřili, církvi i sobě. – Jsme vděčni Pánu Bohu za to, že jsme to vše mohli provést. Jsme mu vděčni i za to, že během celé té práce nedošlo ani k nejmenšímu úrazu. Jsme vděčni i za to, že naklonil srdce tolika lidí k tomuto společnému dílu.
Ohlas politických událostí z roku 1968 v církvi
Demokratizační snahy, jež se projevily v naší zemi v první polovině roku, byly vedením církve i duchovenstvem i převážnou částí našich bratří a sester přivítány s radostí a porozuměním. Nejen proto, že by odsud mohly vyplynout i nějaké výhody pro církev. Pokud jde o všelijakou nepřízeň, kterou musela církev v minulých letech snášet, chceme v tom vidět působení milostivého Boha, který nás i touto úzkou cestou vedl k prohloubení naší víry a poslušnosti, nám k dobrému. Jde však o to (jak napsala v jednom dopise synodní rada), že „křesťanská víra v Boha Otce všech lidí tíhla vždy k takovému uspořádání lidské společnosti, v níž úsilí o sociální spravedlnost a rovnost pro všechny bylo spojeno s hlubokým respektem k osobitosti a svobodě svědomí jednotlivého člověka“. – Zároveň však v církvi zaznívá velmi silně i motiv pokání. Na rozdíl od mnoha jiných prohlášení my evangelíci chceme dát najevo, že vinu za to nedobré, co se v minulých letech v naší zemi projevovalo, nechceme přičíst jen několika osobnostem, jež stály v čele, nýbrž že v tom spatřujeme důsledek polovičatosti , nestatečnosti i nezájmu všech. Je ovšem pravda, že z málokteré organizace se během těch temných let ozvalo tolik hlasů nekonformních, varovných i kritických, jako z naší církve, od jejích představitelů i od Svazu ek.evang. duchovenstva (ať ve věci rodinného zákona, nebo stále opakovaný požadavek duchovenské práce mezi vězni, připomínky k práci st.bezpečnosti, urgence týkající se rozhlasu, televize, tisku). Přece však byl pověděn jen malý díl toho, co pověděno být mělo a to je důvod k pokání. – Na rozdíl od jiných institucí nechceme s přílišnou pohotovostí vyslovovat požadavky a nároky, nýbrž hledáme, v čem by měl být náš kladný přínos k nápravě všech věcí ! „Jsme daleci toho, že bychom chtěli z dané situace nějak těžit. Jako vyznavači Ježíše Krista tu nejsme proto, abychom vládli, nýbrž abychom sloužili lidem a tak celému národu k poznání správného života, kde pravda, spravedlnost a láska má nejpřednější místo. Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích je tu k pohanění národům. Tyto zásady chceme uplatňovat při své práci s lidmi a v tom spatřujeme nejen naplnění duchovního odkazu svých evangelických předků, nýbrž zároveň i svůj příspěvek k dnešku “. (citát z dopisu pastorální konference v Přerově).
Výměna vedoucích pracovníků na církevním odboru Ministerstva kultury a informací znamenala změnu v církevní politice: ne „dohled“ či dozor nad církvemi, ale spolupráce. Došlo k některým konkrétním opatřením: byl uveden na pravou míru výklad zákona o nutnosti státního souhlasu pro duchovní (státní souhlas neplatí jen pro místo, ve kterém duchovní zrovna působí, nýbrž pro celou církev), tím bylo odstraněno často zdlouhavé i ponižující jednání s církevními tajemníky při „výměně kazatelen“, nově byla formulována vyhláška o způsobu přihlašování dětí do náboženství (zásadní rozdíl : přihlášky se nepodávají ve škole, ale u farního úřadu), i po vnější stránce došlo k celkovému uvolnění církevního života.
21. srpen byl přijat s bolestí, zármutkem i rozhořčením. Naše stanovisko ke vstupu cizích vojsk na naše území je jednoznačně odmítavé. Nikdy jsme však neměli takovou příležitost, abychom viděli moc bezbranné pravdy, jako v těch těžkých srpnových dnech. – „Náš postoj k 21. srpnu je jednoznačný. Falešně by jej vykládal ten, kdo by v něm chtěl vidět uraženou národní hrdost nebo projev nenávistné vášně. Skutečnost smíření v Kristu je silnější i než to, co se stalo v srpnu. Církev nemůže jinak, než nést poselství Kristova smíření vůči všem lidem, nevyjímaje lid národů pěti zemí. Smíření je však možné jen v pravdě a svobodném a rovnoprávném rozhovoru o ní“. ( Z poselství XVI. synodu národn. vyd. 21. února 1969).
Změna kostelnictví
Koncem září ukončila svoji kostelnickou práci rodina Hýblová, která ji vykonávala od září 1962, tedy plných 5 let. Od počátku října se této práce ujímá opět sestra Irena Němečková.
Konfirmace
V neděli 10. listopadu bylo v našem sboru konfirmováno 7 mladých bratří a sester.
Stojící zleva: Miloslav Kupsa (Třebářov), Josef Konár (Strážná), Zdena a Hana Vovsová (Zábřeh), Jan Čermák (Zábřeh)
Sedící zleva: Jana Stejskalová (Nemile), br.místokurátor Jan Hudec, farář Trusina, br.kurátor Rychetský, Ladislava Roztomilá (Zábřeh)
Oslava 50. výročí českobratrské církve evangelické
V neděli 24. listopadu odpoledne konalo se v našem sboru velké shromáždění k 50. výročí vzniku naší církve. Hlavní referát měl br. Josef Hlaváč, farář z Olomouce. Své pozdravy pronesli i pozvaní zástupci z jiných církví: br. Karel Jersák z Bratrské jednoty Chelčického z Vikýřovic, sestra farářka Květa Havlíčková z církve československé, byl přečten i pozdravný dopis římskokatolického děkana Aloise Tylšara ze Zábřehu. Program byl doplněn písněmi pěveckého sboru, sólovým zpěvem Pavla Musila i písní mládeže. Přítomno bylo asi 120 bratří a sester ze Zábřehu, z kazatelských stanic i odjinud.
O týden později konaly se celocírkevní oslavy vzniku naší církve v Praze ve Sjezdovém paláci. Bratři a sestry z našeho sboru se ho účastnili autobusovým zájezdem.
Adventní shromáždění
V Adventu konaly se místo obvyklých malých večerních shromáždění v každou neděli bohoslužby, při kterých kázali duchovní naší církve ze sousedních sborů (už druhý rok) : Vlastimil Jaša z Rýmařova, Jarmila Strádalová z Krnova, Josef Hromádka ze Šternberka, Jaroslav Soběslavský z Lanškrouna. Snad i tyto pěkně navštívené bohoslužby přispěly k našemu adventnímu soustředění.
Adventní poselství sboru
Počátkem adventu nechali jsme vytisknout „ Adventní poselství “, které obsahovalo na 1. stránce část srpnového kázání ( z 26.8.), na 2. a 3. stránce jsou informace ekumenického, celocírkevního i sborového rázu, na poslední stránce přehled vánočních a novoročních bohoslužeb na všech místech našeho sboru. Byl to první tištěný dopis sboru po mnoha letech. Poselství je uloženo ve sborovém archivu.
Dětské vánoční shromáždění
Každoročně na Hod Boží vánoční odpoledne koná se „dětská vánoční besídka“ , což jest největší shromáždění v roce. Kromě zábřežských dětí přijíždějí i děti ze sudkovské diaspory. (V Tatenici, Svébohově a Písařově jsou dětské vánoční slavnosti samostatně). Při letošním shromáždění udělal br. Joža Musil řadu pěkných snímků.
Pohled na skupinu dětí chystajících se zpívat vánoční píseň
Fotografie mládeže, která se připravuje za doprovodu na vánoční píseň pro dětskou vánoční slavnost
V přední řadě zleva:
Anička Plutzová, Helena Sochová, Věra Jersáková, Zdena Vovsová, Rut Matějková, Hana Vovsová, Hana Matějková, Květa Jersáková
Vzadu zleva: Jana Němečková, Jan Čermák, Lydie Rafajová, Miloš Soda, Tomáš Černohorský, Jiřina Hartová, Jan Hudec, Blahoslav Matějka, Ada Schupplerová, Egon Hýbl
Závěrečné slovo faráře k roku 1968
Byl to rok bohatý na události : Z mnohých jsme měli radost, mnohé nás naplnily zármutkem a hořkostí. Musíme si však klást otázku, nakolik byl náš postoj v tomto roce ovlivňován nejenom přirozenými lidskými pocity, ale Slovem Božím. Zda jsme uprostřed toho celonárodního rozmachu v první polovině roku neztratili vědomí, že naším cílem není pouze zlidštění společnosti a zlepšení lidských vztahů, ale Ježíš Kristus a růst jeho království. A když potom přišly dny, kdy násilí, bezpráví a lež znovu slavily triumf, zda jsme se opět uměli dívat k Pánu Ježíši Kristu, jehož panování nemůže být narušeno žádným lidským zásahem a jehož spravedlnost a láska zůstává pro křesťana vždycky nejskutečnější realitou. – Pána Ježíše Krista jsme měli hledat, a věřím, že jsme ho i hledali, v dobách dobrých i zlých. Věřím, že jsme se nikdy nespokojili s lacinými lidskými nadějemi, že jsme i v nejsvětlejších dnech slyšeli kritický hlas jeho slova a že i v nejtemnějších okamžicích právě víra v Krista byla světlem, jež dokázalo prozářit i nejčernější tmu.
Rok 1969
Modlitební týden
První týden v lednu koná se každoročně „modlitební týden“, v němž se každý večer scházíme ke společným modlitbám, zde ve sboru i v rodinách. Dva večery bývají společné s místním sborem církve československé : jeden u nich, druhý u nás. Letos se ekumenický ráz těchto shromáždění ještě rozšířil. Při závěrečném shromáždění, které se konalo v naší modlitebně, kázal br. Josef Medek z Církve bratrské z Olomouce.
Biblické hodiny po rodinách
Postupem doby se stalo zvykem, že se úterní biblické hodiny nekonají na faře, ale po rodinách, hlavně u vzdálenějších členů sboru (u Žáků na Skaličce, u Hronků v Nemili), ale i u blízkých, většinou starších bratří a sester. Tyto biblické hodiny mají mnoho výhod : širší okruh účastníků, větší počet přítomných, neformální ráz. Místo diskuze se pak většinou zpívá řada písní ze sboru. Nedělní večerní shromáždění zůstávají jako dříve.
Návštěvy ve sboru
Před zahájením sbírky na Jeronymovu jednotu pozvali jsme na 16.2. br. Oldřicha Videmana, jednatele JJ, aby vykonal v našem sboru přednášku o tomto díle. Br. Videman přijel, dopoledne kázal v Sudkově a v Zábřehu, odpoledne měl dvouhodinový výklad, doprovázený světelnými obrazy ve Svébohově, večer potom totéž v Zábřehu.
Dvakrát jsme mezi sebou přivítali br. Jana Trnka ze Šumperka, který nám podal dva zajímavé historické výklady (oba v rámci nedělního večerního shromáždění). První přednáška se konala 27. dubna s názvem „Nápis na zdi“ ( o antisemitismu a nepřátelství vůbec), druhá přednáška 5. října večer se týkala osobnosti Milana Rastislava Štefánika.
23. března večer zde přednášel syn našeho bratra br. Čestmír Rychetský, farář z Hradiště u Nasavrk, o církevních poměrech ve Švédsku. Zajímavá přednáška byla doprovázena světelnými obrazy z jeho cesty po Švédsku.
XVI. synod
Od 18. do 22. února konal se v Praze synod naší církve. Jeho jednání se jako hosté prvně účastnili i zástupci jiných církví. V průběhu jednání byla zvolena nová synodní rada : synodním seniorem Dr. Václav Kejř, jeho náměstkem Dr. Jan Pokorný, třetím duchovním členem Miloš Šourek. Synodním kurátorem zůstává Dr. Pavel Šimek, jeho náměstkem zvolen Dr. František Škarvan, třetím laickým členem Miloš Lešikar.
Seniorátní shromáždění
18. 19. dubna se konal v Přerově seniorátní konvent, jehož se za náš sbor spolu s br. farářem účastnili bratři Jan Hudec a Josef Pavlů ze Svébohova. Na konventu byl zvolen nový seniorátní výbor, seniorem se stal br. Josef Hlaváč, farář v Olomouci. Konseniorem br. Jiří Veber, farář v Šumperku.
Husovo výročí
Bohoslužby se vzpomínkou na M.J. Husa konaly se 6. července večer, tentokrát v naší modlitebně. Kázala při nich sestra farářka Havlíčková z místního sboru církve československé. Zpíval náš pěvecký sbor.
Zájezd do Zelowa
Ve dnech 22. – 24. srpna konal se náš sborový zájezd do Polska, jehož hlavním cílem byl sbor reformované církve v Zelově, odkud se v roce 1923 přestěhovalo několik našich rodin. Hlavním cílem této návštěvy bylo navázat a upevnit přátelství mezi našimi a zelowskými bratřími a sestrami. Starší „zelowáci“ se jeli podívat na místo, kde se narodili a vyrůstali, mladší jeli proto, aby se sami podívali, jak vypadá město a sbor, o kterém se často mluví. Kromě toho jsme se také chtěli podívat na některá známější polská místa. – Naší první zastávkou byla Czenstochowa, známé katolické poutní místo s pozoruhodným kostelem. Místo nesoucí všechny typické znaky polského mariánského katolictví, obklopené spoustou stánků a poutních krámků si nás však příliš nezískalo. – O to srdečnější bylo pak přivítání v Zelově. Br. farář Tranda nás rozdělil do jednotlivých rodin, kde jsme se stravovali i spali. Vzájemné přátelství mezi našimi a zelowskými rodinami, které zde bylo navázáno, patří k největším přínosům z tohoto zájezdu. Ještě v sobotu večer jsme si prohlédli zelowský kostel. Tam se pak na druhý den, v neděli dopoledne, konaly bohoslužby, při kterých kázal český farář Trusina, text kázání: „ Již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží“. Celé dopolední bohoslužby, doplněné vzájemným přivítáním se a pozdravem i písněmi obou pěveckých sborů, zelowského i našeho, měly velmi srdečný ráz. – Právě takové bylo i odpolední shromáždění, jehož program po úvodní pobožnosti br. far. Trandy na text z Žalmu 122 vyplnil svými písněmi z převážné části náš pěvecký sbor. Ještě dlouho po ukončení tohoto shromáždění stály v kostele hloučky domácích i hostí, kteří spolu hovořili a nemohli se rozejít. Jsme velmi vděčni za tak milé přijetí i za všechno pohostinství bratru faráři Trandovi i všem bratřím a sestrám zelowským. – Na zpáteční cestu jsme se vydali v pondělí ráno. Naší první zastávkou byl Krakov, druhou Osvětim. – Byl to pěkný zájezd a jsme vděčni br. Hudcovi a jeho paní, kteří zájezd zorganizovali a nesli na sobě hlavní břemeno práce s tím spojené.-
Kostel v Zelově
V kostele při bohoslužbách : vpředu zleva sestra Němečková, Nevečeřalová, Tučková, vzadu sestry Olexová, Rychetská
Faráři Trusina a Tranda
Skupina účastníků zájezdu v Osvětimi
Nový kurátor
Počátkem září rezignoval na místo kurátora sboru br. Emil Rychetský. Ve svém rezignačním dopise píše: „Cítím, že doopravdy ztrácím schopnost služby našemu sboru jako kurátor, s přibývajícím věkem mi ubývá sil“. Staršovstvo po krátkém rozhovoru tuto rezignaci jednomyslně přijalo. Jsme vděčni bratru Rychetskému za jeho nezměrnou obětavost i lásku ke sboru i za všechnu práci, kterou dříve mohl pro sbor konat. – Novým kurátorem byl pak zvolen br. Jan Hudec, místokurátorkou sestra Jiřina Schupplerová.
Konfirmace
V neděli 5. října konala se opět konfirmace 3 děvčat a 6 chlapců ze Zábřehu i z okolí.
Stojící zleva: Petr Hudec, Jiří Flášar (Chromeč), Jan Matýsek (Bludov), Zdeněk Badal, Zdeněk Němeček
Sedící zlava: Olga Jurečková (Strážná), Lenka Bezděková (Tatenice), farář Trusina, kurátor Hudec, Alena Sikorová (Postřelmov), Josef Hrbáček.
Odchod faráře do Château de Bossey
13. října odjel farář Jan Trusina na čtyřiapůlměsíční studijní pobyt do Ekumenického institutu v Château de Bossey nedaleko Ženevy. Byla to služební cesta schválená Ministerstvem kultury a informací, pobyt byl uhrazen ze stipendia Světové rady církví. V Ekum. Institutu bylo po dobu 1 semestru přítomno 57 mladších církevních pracovníků z 29 zemí všech světadílů, zastoupena byla všechna hlavní vyznání křesťanských církví. Ústřední téma znělo : „Budoucnost církve“. K tomuto tématu vyslechli účastníci řadu přednášek různých církevních osobností z Evropy i Ameriky, absolvovali řadu rozhovorů organizovaných i neorganizovaných. Prostředí v Bossey bylo neseno duchem porozumění a přátelství. Je to ideální možnost k setkání lidí přicházejících z různých církví, zemí i kultur. Jsem vděčný synodní radě, která mě na tuto cestu vyslala a pobyt v Bossey mi umožnila i staršovstvu, které návrh synodní rady přijalo s velkým porozuměním.
Sbor v době farářovy nepřítomnosti
Administrátorem sboru po dobu farářovy nepřítomnosti byl br. Adolf Ženatý, farář z Hrabové, který tuto funkci řádně zastával: nejméně jednou měsíčně kázal v Zábřehu i v kazatelských stanicích a konal pohřby. Velmi nám vyšel vstříc br. farář Balabán, který přes svůj poměrně vysoký věk přijel na tři týdny v listopadu a po tuto dobu vykonával všechnu duchovenskou práci. I jednotliví členové staršovstva dbali o to, aby řádný chod sboru nebyl nijak narušen. Bohoslužby konali střídavě naši laičtí kazatelé, bratři duchovní z okolních sborů i jiní hosté (Dr. Alois Sklenář z Olomouce, Karel Trusina z Valašského Meziříčí). Pravidelně se konala i shromáždění v neděli večer, cvičení sborového zpěvu, schůzky sdružení mládeže. Zvláště sdružení mládeže v této době velmi zintenzivnilo svoji činnost, prohloubilo svoji práci a vyrostlo v samostatný celek.
Největší díl práce spočíval ovšem na manželce br. faráře, která po organizační stránce zajišťovala bohoslužby i nedělní večerní shromáždění, vedla administrativní práci ve farní kanceláři, k vedení Nedělní školy jí přibylo i učení náboženství v obou zábřežských skupinách, starala se o ústřední topení a konala mnohé další práce nezbytné k normálnímu chodu sborového života. Mezi jiným také připravila a vedla dětské vánoční shromáždění, jež se jako obvykle za účasti dětí ze Zábřehu a okolí i sudkovské diaspory konalo na Hod Boží odpoledne a odsud je i tato její fotografie.
Besedy se spisovateli
V listopadu a prosinci se konaly v naší modlitebně dvě literární besedy. Farář československé církve Emil Havlíček z Hostic organizuje cyklus přednášek s hlavním tématem: „Lidské slovo a evangelium“. K těmto přednáškám, které jsou určeny pro zábřežskou veřejnost a mají posílit myšlenku ekumenismu, zve postupně křesťanské spisovatele a básníky z československé, českobratrské evangelické a římsko-katolické církve. My jsme byli požádáni o propůjčení modlitebny v zimním období. První přednášku měl spisovatel Miroslav Hanuš, který mluvil o odkazu Jana Amose Komenského v dnešní době. Program byl doplněn zpěvem našeho pěveckého sboru. Přítomno bylo hodně lidí i z jiných církví. Ráz tohoto shromáždění se však většině členů staršovstva nelíbil, proto bylo nadále zapůjčení sálu odmítnuto a tak se zde konala už jenom jedna přednáška spisovatele Františka Krepiny. Jeho projev s názvem „Nedokonalost literatury“ byl osobním svědectvím spisovatele o nedokonalosti lidského slova tváří v tvář Slovu Božímu. Při tomto shromáždění zpívala naše mládež.
Návštěva bratra seniora
V neděli 14. prosince navštívil náš sbor br. senior Hlaváč, který zde dopoledne kázal a odpoledne byl ve schůzi staršovstva.
Úmrtí profesora J.C. Hromádky
26. prosince zemřel v Praze profesor Josef Cukl Hromádka, emeritní děkan Komenského evangelické fakulty bohoslovecké. Mezi všemi našimi teologickými učiteli nebylo takového, jenž by měl pro naše myšlení a naši duchovní orientaci takový význam, jako on. Byl duchovním vůdcem, jehož poslání daleko přesahovalo hranic naší církve a země. Jsme za něho Pánu Bohu upřímně vděčni.
Rok 1970
Rok Jana Amose Komenského
V tomto roce si připomínáme, že uplynulo 300 let od smrti posledního biskupa Jednoty bratrské Jana Amose Komenského. Tomuto jubileu je věnováno několik seniorátních shromáždění a na duchovní i literární odkaz tohoto muže se zaměřujeme i v našem sboru.
Presbyterní konference v Sudkově
V neděli 26. dubna se konala okrsková presbyterní konference v naší kazatelské stanici v Sudkově. Přijeli sem bratři a sestry starší ze sborů v Hrabové, Javorníku, Jeseníku, Šumperku a ze Zábřeha. Sudkovský kostel byl velmi příhodným místem pro dopolední i odpolední jednání. Při dopoledních bohoslužbách kázal farář Lubomír Kabíček z Jeseníku, pak přednášel farář Adolf Ženatý z Hrabové o Komenského knize Obnova církve. Odpoledne jsme se v krátkých referátech soustředili na Komenského šesterý odkaz z jeho Kšaftu. Sudkovští bratři a sestry (i dík své pohostinnosti) vytvořili velmi pěkné prostředí.
Seniorátní sejití v Suchdole a Fulneku
V neděli 14. června se konalo pečlivě připravované seniorátní sejití v Suchdole a Fulneku, jehož se účastnily jednotlivé sbory z velké části autobusovými zájezdy. Tématem sejití byl opět odkaz Jana Amose Komenského.
Část seniorátního pěveckého sboru – na kruchtě suchdolského kostela. Vpředu možno rozeznat i některé sestry ze Zábřehu.
Dopolední shromáždění se konalo ve velkém evangelickém kostele v Suchdole a kázal při něm senior Emil Ženatý ze Vsetína. Po bohoslužbách jsme se přemístili do Fulneku, kde se v tamním římsko-katolickém kostele konalo odpolední shromáždění, při kterém o některých částech Komenského odkazu promluvili: senior E. Ženatý, s. Marta Nehalová z Přerova, senior Josef Hlaváč z Olomouce. Dopolední bohoslužby byly doplněny výkladem suchdolského faráře Gustava Říčana „Komenský a Fulnek“, odpolední shromáždění pásmem mládeže šumperského sboru o tomto muži. Během poledne jsme měli možnost navštívit Komenského muzeum ve Fulneku. – Pro nás bylo důležité i to, že při dopoledním i odpoledním shromáždění zpíval seniorátní pěvecký sbor, sestavený z jednotlivých pěveckých kroužků. Také náš pěvecký sbor ze Zábřehu tvořil část tohoto obrovského asi stopadesátičlenného tělesa, které řídil br. Bohuslav Berger z Ostravy. Naši zpěváci tvořili podstatnou část našeho autobusového zájezdu.
Konfirmace ve Svébohově
V neděli 21. června v rámci dopoledních bohoslužeb se konala ve Svébohově konfirmace, při které byly konfirmovány dvě děti : Marta Pavlů ze Svébohova a Vladimír Valouch z Jedlí.
Úmrtí a pohřeb bratra vikáře Rudolfa Šedého
Fotografie z posledních let jeho života ( * 25.8. 1873 + 28.6. 1970 )
V neděli 28. června zemřel v Jimramově br. vikář Rudolf Šedý ve věku téměř 97 let. Pohřebního shromáždění, které se konalo 2. července v Jimramově, se kromě faráře účastnila i řada bratří ze Zábřeha, Sudkova a Svébohova. Někteří jeli vlastními auty, jiní se připojili k autobusovému zájezdu, který byl vypraven z Hrabové. – Jméno bratra vikáře Šedého je velmi úzce spjato s historií našeho sboru. Za mnoho mu vděčíme. U nás na severní Moravě bude mít jeho jméno vždy světlou památku.
Opět přihlášky do náboženství ve škole – biblické hodiny pro děti na půdě sboru
V posledních prázdninových dnech vyšlo Nařízení Ministerstva kultury, že náboženství má být vyučováno opět pouze ve školách a přihlášky je třeba odevzdávat u ředitele školy. – Pro nás to znamená, že upouštíme od vyučování náboženství : bylo by nemožné shromažďovat děti ve stejném počtu ve školách, kde by výuka mohla být konána pouze 1-2 x za měsíc. Zavádíme biblické hodiny pro děti, které se konají pravidelně bez ohledu na počet dětí na všech místech našeho sboru : V Zábřehu, Sudkově, Svébohově, Tatenici, Bludově, kromě toho v Písařově a Bukovici.
Přednáška br. Timotea Č. Zelinky
Také v našem zábřežském sboru jsme použili Komenského jubilea k tomu, abychom se důkladněji seznámili s jeho dílem. Tomuto účelu pěkně posloužila také návštěva Dr. Timotea Č. Zelinky, okresního archiváře z Turnova, čelného představitele Kostnické jednoty z Prahy, který velmi zasvěceně promluvil o vztahu Jana Amose Komenského k severní Moravě. Tato přednáška, uspořádaná pod záštitou šumperské Kostnické jednoty v neděli 18. října odpoledne, se těšila velkému zájmu a účastnila se jí i řada našich přátel z jiných církví.
Probírání Komenského spisů v neděli večer
Kromě těchto mimořádných akcí věnujeme Komenskému soustavnou pozornost při nedělních večerních shromážděních. Od září probíráme postupně chronologicky jeho jednotlivé spisy, jejich obsah, souvislost s událostmi, které Komenský prožíval při jejich sepisování, i celkový význam pro dnešek. – Tak jsme se postupně v tomto roce seznámili s těmito spisy : „Listové do nebe, Přemýšlívání o dokonalosti křesťanské, Nedobytný hrad jméno Hospodinovo, Truchlivý I. – II. , Labyrint světa a ráj srdce, O sirobě“. (v roce 1971 bude následovat dalších deset spisů : „Hlubina bezpečnosti, Didaktika, Informatorium školy mateřské, Praxis pictatis, Otázky některé, Haggens redivions, Historie o těžkých utrpeních, Řád církevní, Ohlášení, Cesta pokoje ).
Sborové odpoledne v Tatenici
V neděli 13. září byl hostem v zábřežském sboru farář Ludvík Klobása z Ostravy-Vítkovic. Dopoledne kázal při bohoslužbách v Sudkově a v Zábřehu, odpoledne kázal a přednášel při shromáždění v Tatenici, jehož se kromě místních bratří a sester účastnili i členové z jiných míst našeho sboru.
Kostelnictví
V říjnu skončila po několika letech kostelnickou práci (v souvislosti s nástupem do stálého zaměstnání) s. Božena Němečková. Po řadu měsíců (až do konce příštího roku) budou tuto práci střídavě konat jednotlivé rodiny sboru : asi 25 rodin, samozřejmě bezplatně.
Připomínka Bílé hory
V neděli 8. listopadu večer se v našem sboru konalo shromáždění, při kterém jsme si připomněli 350. výročí porážky českých stavů na Bílé hoře. K tomuto tématu bylo zaměřeno kázání, po kterém následovalo historické pásmo. Program byl doplněn recitací a písněmi pěveckého sboru.
Křestní shromáždění
V neděli 8. a 15. listopadu se konala dvě zvláštní křestní shromáždění, při kterých bylo pokřtěno osm odrostlejších dětí, které z různých důvodů nebyly pokřtěny krátce po narození. Máme naději, že ve většině případů bude vztah jednotlivých rodin ke sboru upevněn.
Auto ve sboru, stavba garáže
Synodní rada mi zprostředkovala dar ze západního Německa, který (až na menší částku) postačil k zakoupení auta FIAT 850. Tímto darem, který farář přijal bez jakýchkoliv závazků vůči dárci, je velmi usnadněna zejména práce v diaspoře. Je možno konat současně s bohoslužbami NŠ v Sudkově, učitel přijede s farářem ze Zábřehu, je možno přivézt děti z několika míst na biblickou hodinu, je možno usnadnit starším lidem cestu do shromáždění. Pro faráře je velkým přínosem to, že neztrácí čas čekáním na autobusy a vlaky. – V souvislosti s tím byla v suterénu budovy z jedné sklepní místnosti vybudována velmi výhodná garáž.
| Další > |
|---|
