Zábřeh 11.dubna 1931     

Stav sboru a jeho práce

Zároveň s koupí a úpravou vlastního sborového domu vzrostla možnost a chuť k intensivnější práci. Veškeré složky církevního života mohou se nyní volně rozvíjet. Je veliká radost, že naše dopolední shromáždění jsou tak četně navštěvována. Průměrně chodí 105 osob. Také biblické hodiny, založené přičiněním br.Rychetského a Hudce, těší se stále větší oblibě.  Je to tím, že byl zaveden systém volného rozhovoru a výměny názorů. Aby se práce evangelizační mohla lépe rozvinout, byl založen „Biblický odbor“, který má na starosti práci misijně-evangelizační.

Nedělní Besídka dětská se také lépe organizovala. Byly utvořeny skupinky (čtyři) a získáni noví učitelé: s.A.Kedajová, br.Josef Musil, br.Jan Kužel a br. Jar.Matějka. Radost z pěkného domu a vděčnost k Bohu projevily děti tím, že poslaly ze svých peněz, sebraných při Besídkách, 100 Kč na misii mezi pohany v Africe (prostř.mis. Chlebouna).

 18.dubna

Sdružení mládeže se chápe čile práce. Má pěkné schůze v úterý večer s pestrým nábožensko-vzdělavatelným programem. Zakoupilo si pěkné pianino za 4900,- Kč, pořídilo knihovnu o 170 svazcích, českobr.čítárnu o 17 časopisech. Veliký zájem se jeví o otázky duchovní, pilně se navštěvují biblické hodiny. Čítá 26 členů.

Pěvecký kroužek pod pečlivým a věrným vedením bratra Mil. Pospíšila (dirigenta samouka) dopracoval se vysoké úrovně a má pověst jednoho z nejlepších na Moravě. Odbor Kostnické Jednoty se omezuje na činnost přednáškovou. Řídí jej br. Kreuziger. Pořádala letos dvě zajímavé přednášky „O Turecku a životě v něm“. Přednášel br.Rychetský, který pobyl osm let na ostrově Rhodu u Malé Asie.

Děkujeme ustavičně Bohu za tu milost, že jsme směli tento náš dům koupit. Je nám k velikému požehnání.

Svatodušní svátky 1931    

 Část shromáždění na hradě Brníčku r.1931

Na Svatodušní pondělí odpoledne bylo na zřícenině hradu Brníčka rušno. Ze všech stran slézaly úbočí kopce houfy lidí. Přicházeli z Hrabové, Brníčka, Dlouhomilova, Lesnice, Sudkova, Kolšova, Postřelmova, Zábřehu. Staré trosky, které kdysi se ozývaly zpěvem husitských písní, opět oživly zpěvem „ Hrad přepevný jest Pán Bůh náš .“  Tím započaly českobr.ev. bohoslužby pod širým nebem. Ve stínu lesa na úpatí tábořilo okolo 300 lidí. Evangelíci, baptisté, čechoslováci, bez vyznání, římskokatolíci zasedli na trávě a poslouchali slovům kazatele na text: I.Mojžíš 3,9 : „ Adame, kde jsi ?“  Kázání

bylo čistě misijní, evangelizační. Pozornost lidí byla napjatá po celou třičtvrtě hodinu. Pěvecký kroužek ze Zábřehu spojený se Sudkovským a Hrabovským zazpíval píseň  „ Kráčejíce do Kanánu .“    Byla to veliká a požehnaná příležitost tolika lidem svědčit o spasitelné milosti v Kristu. Mnozí slyšeli toto vše poprvé ve svém životě a ptali se podobně jako Nikodém: „ Kterak se může člověk znovu narodit ?“

Kéž by Bůh dal do mnohého srdce touhu po novém životě v Kristu.

                        Takto si představujeme činnost evangelizační !  Ven, mezi lidi – to je náš úkol – nést evangelium. Hlad po Slyšení slova je zde. Kdo ho ukojí ?  Kdo půjde ?  Je na nás, abychom chápali vážnost doby a nepromeškali čas žně.  Zralé žně !

Červen 1931

Stojící z leva: Horáková ze Sudkova, Musilová, Špak ze Zábřehu, Jáňová ze Sudkova, Kouřilová ze Slavoňova, Drlíková ze Sudkova

Sedící : Boháčová ze Sudkova, Jáně Sudkov (člen výboru), Hudec, kurátor Zábřeh, B.Černohorský, kazatel Zábřeh, Špak, jednatel Zábřeh, Appel předs.kazat.stan.Sudkov, Nétková ze Sudkova

Dole :  Nétek ze Sudkova, Hajzler ze Tvorova a Kočí ze Sudkova 

Třetí slavnost konfirmační v našem sboru se konala dne 14. června.  Sál byl do posledního místa naplněn. Tato konfirmace byla velice radostnou, protože se jí účastnili již dospělí konfirmanti. Dva byli ze Zábřehu, sedm ze Sudkova, jeden z fil.sboru svébohovského a jedna z far.sboru Hrabové. Zkoušku vykonal br.diakon Černohorský a vlastní konfirmaci br.vik. Šedý. Bylo by naším přáním, aby se takovéto krásné chvíle vryly hluboce do myslí oněch mladých lidí a aby na ně nezapomněli v životě.

Červenec 1931

            Dny čtvrtého až sedmého července budou pro nás nezapomenutelné. Měli jsme u nás biblický kurs „ Snahy “  Jednoty evangelických pracovníků a rozhodných křesťanů. Ze všech stran ČSR sjížděli se bratři a sestry na tento kurs. Veliká výprava Slovenských učitelů přijela. Poznali jsme řadu bratří a sester, kteří chtějí být věrnými následovníky Pána a uskutečňovat Jeho království zde na zemi. Předmětem kursu bylo :  „ Věřím v svatou církev obecnou “.  Byly podány směrnice o církvi, jejím vzniku a hlavních znacích, po nichž se pozná pravá církev. Při tom naskytla se mimovolně příležitost porovnat nynější církev s první církví apoštolskou, vytknout různé odchylky, vyzvat k nápravě, což neobešlo se bez debaty, někdy i trochu ostré, ale zdravé. Referenty na dané téma byli: br.insp. Urban z Bukoviny v Pruském Slezsku, far. Prudký z Olomouce, uč. Chorvát ze St.Turé, uč. Jos. A Kar. Kolmanové, M. Roháček ze Slovenska, kaz. Pokorný z Prahy, br. J. Procházka z Uljaniku v SHS aj. Při debatě velice živě se probírala otázka kázně. A tu bylo slyšet nejrůznější návrhy a náhledy, od nejshovívavějších do nejpřísnějších. Velice pádná odpověď padla na nahodilou otázku, které a jaké hříchy lze prominout při církevní kázni ?  -  Hříchy  ? -   Žádné hříchy !  zaznělo jako hrom z čista jasna. A to se nám zdálo být nejsprávnějším stanoviskem biblickým. Žádný hřích netrpět ve sboru i při jednotlivých členech !  Nic se neztratí, odstraní-li se hřích – a i zatvrzelý hříšník – ze středu lidu Božího. V takovém duchu – Slova Božího – pokračoval celý kurs a věříme, že v mnohých srdcích se všelicos objasnilo, co dosud bylo neurčité a mlhavé.

            Večerů bylo využito k evangelizačním shromážděním, při nichž promluvilo vždy několik bratří. Br. Karel Kolman posloužil proslovem na táboru lidu při Husově oslavě za městem, kam se sešlo několik tisíc posluchačů.

            Referent o kursu v časopise „Snaha“  napsal toto:  „Náš biblický kurs v Zábřehu byl letos dle úsudku mnohých účastníků krásnější, než v letech minulých. Zvláště milé nám bylo to, že jsme dostali laskavé pozvání od milých členů zábřežského sboru církve českobr., kteří touží s námi po obživení Siona. Věříme, že to bylo spojeno s mnohými překážkami, obětavostí a velikou prací, jak jsme to viděli v útulném sborovém domě, všude v rodinách, proto jsme tím vděčnější za všechnu lásku, s jakou jsme byli přijati. Rádi vzpomínáme na náš kurs. Odnesli jsme si zajisté všichni velmi mnoho. A to krásné obecenství bratří a sester z dalekých končin : od Řípu a Košic, od Krkonoš a Tater, z jižních Čech a různých koutů Slovenska – to vše nás povzbudilo. Cítili jsme, že jsme veliká rodina Boží, že padají ploty, že jsme jedno v Kristu a že nás čekají veliké úkoly v národě.“

            I z praktické stránky byl kurs úspěšný. O ubytování a stravování se obětavě starali br.Rychetský, diakon Koch a kaz. Černohorský. Pro zajímavost stůj zde několik číslic:  Snědlo se 200 rohlíků, 15 bochníků chleba, vypilo přes 200 litrů mléka sladkého a kyselého, přes 100 litrů podmáslí. O ubytování se postarali členové sboru. Přes to však asi 30 bratří a 8 sester spalo v místnostech sborového domu na slamnících vypůjčených z misijní školy v Olomouci. Obědy byly v hotelu.  Dej Bůh, aby rostl kruh věrných Božích lidí, kteří by se takto scházeli a k práci Boží povzbuzovali.     

Říjen 1931

Dne 11.října konala se doplňovací volba staršovstva. Zvoleni: Br. Čermák Ant., správce lihovaru Zábřeh, br. Matějka Karel, rolník Žerotínov, br. Rychetský Emil, obch.zástupce Zábřeh, br. Černohorský Blah. diakon Zábřeh.

Jinak zůstává složení staršovstva stejné. Slib složili noví starší do ruky br.vikáře Šedého, předsedy.

Dne 18.října konala se oslava Tolerančního patentu (150 let jubilea). Přednášel br.Vl. Míčan z Brna. Ráno v Sudkově a odpoledne u nás. Účast byla veliká a přednáška obsáhlá, trvala 2 hodiny. Jubilejní toleranční sbírka, kterou vypsala Synodní rada po celé církvi vynesla v našem sboru 818,- Kč (podomní sbírka), kromě toho dali jednotlivci: Br.Hudec Fr. 500,-, br.Čermák Ant. 50,-, Černohorský B. 200,-, Kreuziger Jos. 1000 Kč (pod pseudonymem „Nejmenovaný bratr z Písařova“).

Staršovstvo sboru v létech  1931-34

Tato fotografie pořízena při 60.narozeninách br.vik. Šedého 25.III. 1933

Sedící: Hudec Frant., kurátor, Černohorský Blah., diakon, Šedý Rudolf, vikář, Křižanovská Marie, Špak Antonín, jednatel

Stojící: Novák Bedřich, Kreuziger Jos., Matějka Karel, Rychetský Emil, hospodář církevní, Hliník Jos., Pospíšil Miloslav, pokladník, Čermák Ant.

Listopad 1931

 Tento měsíc měli jsme ve svém středu br.kaz. Fr. Pokorného z Prahy. Konal evangelizační shromáždění v Zábřehu a okolí. Byla velmi navštívená (Sudkov, Jedlí, Svébohov, Kosov, Kolšov, Brníčko, Hrabová, Klopina, Písařov). V Zábřehu na jeho přednášku v sokolovně „ Co dnes ještě s náboženstvím ?“  přišlo asi 400 lidí (hojně inteligence). Jeho témata byla zajímavá :  „ Proč se bouří národové ?“,  „ Zákony dědičnosti “, „ Cesta ze zmatku “, apod.  Bylo to milým vzpružením pro nás, když stařec, skoro slepý, nám originálním způsobem vykládal Boží pravdy. Těšíme se, že mu dá Bůh zdraví, aby nás navštívil opět v novém roce.