Užitečné věci bývají jednoduché. Nemusejí být složité. Jízdní kolo poskládáte z hromádky součástek. Naše hlásková abeceda si vystačí ani ne se třemi desítkami znaků. A což třeba taková škrabka na brambory, klika u dveří či knoflík na šatech. Všechno nám prochází rukama, aniž bychom se pozastavili. Je to jednoduché a účinné. Milé sestry, milí bratři, předměty běžného užití nás svou jednoduchostí nepřekvapují. Zkusme dnes onu účelnou jednoduchost vztáhnout na oblast křesťanské víry a etiky. Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Užitečné věci bývají jednoduché. Věrouka a mravouka nemusí být složitá. I zde lze nalézt prosté pokyny, návody, směrnice. Možná se vám už stalo, že při rozhovoru někdo neznalý církve namítl: křesťanství je složité. Složité představy, složitý kalendář, složité rozdělení církví, složité požadavky na osobní i společenský život. Omyl. V křesťanství je tomu stejně jako v běžném životě. Užitečné věci bývají jednoduché. Nejsnáze uplatníte to, co v sobě nemá žádnou záludnost, poruchovost. Kde se neskrývá žádný zádrhel a případný zdroj potíží. Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Výrok apoštola Pavla je takto jednoduchý. Dobro a zlo a ty, člověče, mezi tím. V konfliktech malých i velkých se orientuj podle dvou znamének. Dobro a zlo. Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Jak prosté!
Verš z Pavlova dopisu Římanům byl vybrán za letošní heslo Jednoty bratrské. Není určený zdaleka jen pro tuto církev. Po celém světě se tímto veršem nechávají oslovit miliony křesťanů. Když mu budeme naslouchat i my, snad nám jím Pán Bůh pomůže zvládnout i začínající rok 2011. Náš život se odehrává mezi zlem a dobrem. Jistě bychom si přáli, aby toho zlého v nadcházejících dnech a měsících bylo co nejméně. Ale zároveň víme, že zlé věci přijdou a že bude těžké se s nimi vyrovnat. Proto je vhodné mít pro začátek jedno souhrnné povzbuzení. Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Apoštol Pavel na tomto místě v dopise Římanům vyjádřil a shrnul dřívější Ježíšův názor. Jak jsme slyšeli z evangelia, Kristus v kázání na hoře hovoří o lásce k nepřátelům. Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi. (Mt 5,39) Podle mnohých myslitelů právě zde tkví nejsilnější Ježíšova myšlenka. Masarykovo „Ježíš, ne Caesar“ anebo Gándí koncept nenásilí souvisí s láskou k nepřátelům. Neodplácet nenávistí za nenávist. Nepřistoupit na metody zla. Neodpírejte zlému, překládá Bible kralická. Což ale neznamená složit ruce do klína a v nenásilném spočinutí si všechno nechat líbit. Naopak! Doslova je psáno: Nestavte se zlému jeho stylem. Nepřijměte jeho zbraně, když vás zlo vyzve na souboj. Postavte se mu jinak, než vám vnucuje. Máte právo zvolit si svůj přístup. Máte možnost jednat jinak, nežli zlem a zlobou. Nerozmnožujte zlo, najděte si způsob, jak zlo překonat. A sem Pavel trefně připojuje: Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Je to jednoduchý návod. Možná si v duchu říkáme: kdyby se všichni drželi tohoto pravidla, žilo by se na světě lépe. Zatím však v posledních letech platí čím dál méně. Společnost – a nutno dodat euroamerickou společnost – obchází strašidlo terorismu. Terorismus je přímým opakem křesťanského požadavku lásky k nepřátelům. Je to násilí utržené z řetězu. Samozřejmé, po celé dějiny se i v křesťanském prostoru setkáváme s násilím, ale vždy je to násilí nutné, nechtěné, trpěné. Války, byť nesmyslné, byly vedeny proti nepřátelům. Že nepřátelství existovalo, je chyba. Nicméně karty byly rozdány a strany sporu byly jasně vymezeny. Útočilo se na nepřátele, na protivníky. Terorismus útočí na všechny. Útočí na nezúčastněné. Nechce násilím potlačit nepřátele . Cílem terorismus je nahnat hrůzu. Způsobit u protivníků strach, že hrozba je všudypřítomná, nevyzpytatelná. Že zlo se může ukázat kdekoliv a kdykoliv. Typické zlo, které nic neřeší, jenom zadělává na další zlo.
Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Jednoduchý recept, který ale není snadné uplatnit. Jednoduché neznamená bezpracné. Užitečné věci sice bývají jednoduché, ale nevznikají samy. Smontované jízdní kolo vám nespadne z nebe. Nenajdete je v přírodě jako nějaký drahokam. Ani obyčejnou hláskovou abecedu nevlastní všechny národy – chudáci Číňané se moří s tisíci znaků, což se na klávesnici počítače nevměstná. Aby se jednoduché věci prosadili, chce to nápad. Správnou myšlenku ve správný čas. Také o apoštolově výzvě Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem je nutné přemýšlet. Uvažovat, jak ji zamontovat do všedního dne. Do všedních problémů. Do všedních konfliktů.
Že to nebude lehké, naznačil už Pán Ježíš. Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi, vytyčuje svůj vznešený a jednoznačný postoj, ale vzápětí jedním dechem připojí: Kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou. Jak tohle myslel? Myslel na nějakou drobnou potyčku, ostrou hádku, strkanici, kdy ve sporu přetečou jednomu nervy a druhý raději nemá přilévat olej do ohně? Anebo to myslel šířeji? Když na mne někdo útočí, nemám se bránit? Raději mám trpět příkoří, nežli na protivníka vztáhnout ruku? Ale co když se násilník u mne nezastaví a útočí dál? Co když jsou napadeni moji bližní? Co když je napadena naše země, naše civilizace? Jak se zachovat, když vidíme, že se útočí na bezbranné? Být v takovém případě neutrální znamená pomáhat násilníkovi, znamená ubližovat oběti.
Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Návod máme jednoduchý. Ale svět, v němž jej máme uplatnit, ten svět je jaksi složitý a nepřehledný. Co třeba zmíněný terorismus, jak mu čelit a přitom nepřistoupit na jeho zaslepené prostředky, které doléhají na všechny? A kdybychom posunuli debatu dále, kam bychom se dostali? Nejspíše se tady krutě pohádáme, otevřeme-li otázku bratří Mašínů a jejich půlstoletí starého ozbrojeného útěku na západ. (Mimochodem – třetí z uprchlíků, Milan Paumer, který se na stáří vrátil z Ameriky do Poděbrad a loni v létě zemřel, byl evangelík. Na jeho pohřbu kázal bratr farář Marek Zikmund a já myslím, že se mu mnohé podařilo správně pojmenovat.) A tak by šlo pokračovat. Slučuje se dobro s násilím nebo neslučuje? Jen ať se křesťané ptají dál, poněvadž dokud se ptáme, žije v nás respekt před Bohem, Stvořitelem a Dárcem života.
Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Řekl jsem, že máme jednoduchý návod jak řešit životní situace. Neznamená to však, že vždy nalezneme jednoduché řešení. Z východních zemí se množí zprávy o ozbrojených útocích na křesťany. Věřící jsou napadání ve svých chrámech, při svých bohoslužbách. (Na Nový rok zahynulo před kostelem v Egyptě po bombovém útoku 25 koptských křesťanů.) Jak mají dobrem čelit zlu tito ohrožení křesťané v Iráku, v Egyptě, v Palestině? Útěkem, ozbrojenou protiakcí, trpitelstvím, snahou o dialog, mučednictvím? Kdo jim poradí? Kéž jim Bůh ve své moudrosti naznačí cestu letošním heslem Jednoty bratrské. Kéž na jejich podporu naznačí Bůh cestu i nám.
Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Není třeba vztahovat tuto směrnici jen na světodějné události. Ona platí i v osobním životě. Dokonce zde platí snáze. Když nemusím řešit bolesti početných zástupů. Když se vše odvíjí jen ve vztahu mezi mnou a mým bližním. Pořád se ale nevyhnu úvahám. Co znamená Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem ve vztahu partnerů? Pomůže manželům prohloubit jejich manželství. Co když se některé spory stále únavně vracejí bez vyhlídky na změnu. Co zmůžou dobrem děti, kterým rodiče nerozumějí a všechny jejich podněty chápou zle. A co zmůžou rodiče dobrem, když se jim děti odcizí? Když se vzepřou rodičovským názorům, vykašlou se na jejich životní moudrost a jdou si svou cestou. A co hůř, když třeba propadnou nějaké zlé závislosti. Jaké dobro zde nasadit, když jsou vztahy pochroumané?
Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Jednoduchý recept na pracné uvažování, na složité rozhodování. Aby se došlo aspoň k nějakému výsledku, je nutná dávka empatie. Vcítění. Umět se vcítit, vmyslit do pozice toho druhého. Prožít anebo promyslet, proč je pro něj důležitý právě jeho postoj. Proč dělá to či ono. Za zlem často vězí nějaké zklamání, zranění, neodpuštění, nespokojenost se sebou samým a s okolním světem. Nespokojenost, která se obrací proti bližním. Když se člověk cítí zle, vylévá si zlost na druhých. Nedat se přemoci zlem, nýbrž přemáhat zlo dobrem znamená nereagovat na zlo samotné, nýbrž reagovat na člověka. Zamýšlet dobro pro bližního. Někdy takto bývá definována láska – milovat = chtít dobro pro bližního.
Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Uvedu jeden drobný biblický příklad, kdy se to nepovedlo. Když do getsemanské zahrady přišli zatknout Pána Ježíše, tasil apoštol Petr meč na Kristovu obranu a uťal jednomu ozbrojenci ucho. Na zlo zareagoval zle, zareagoval zlem. Ježíš ho zadržel. „Přestaňte s tím!“ řekl rázně a zraněného uzdravil. Tím ukázal: tudy cesta nevede. Petrovi chyběl vhled, chyběl mu cit a soucit. Ozbrojenec Malchus byl pouhým příslušníkem chrámové stráže, byl ve službě a tak neměl trpět za svěřený úkol, když se navíc sám žádného násilí nedopustil. Vcítění a rozlišování mezi dobrem a zlem je to, co Petrovi v danou chvíli.
Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Takový je Boží přístup. Přístup vynalézavý a trpělivý. Přístup založený na vcítění, na soucitu a slitování. A tudy vede cesta pro nás. Činný soucit, odmítnutí lidských špatností a zároveň vstřícnost vůči lidem. Kdykoliv se nám i v drobnostech podaří přemoci zlo dobrem, radujme se, neboť v takový okamžik se stáváme spolupracovníky Božími. Postupujeme jako Bůh. A to je naše příležitost zakusit Boha v našem světě. Amen.
Matouš 5,38-45 98; 210,1-3, 582; 636
Heslo roku 2011 - Kázání na 1. neděli po Zjevení, 9. ledna 2011.
| < Předchozí | Další > |
|---|
