Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Zábřehu na Moravě

I letos se stal českobratrský kostel v Hrabové jedním ze 1800 míst, ve kterých se konala 2.června Noc kostelů - akce, při které se otevírají zájemcům prostory obvykle určené bohoslužebným obřadům.

Hrabovský kostel nabídl zájemcům prohlídku všech zajímavých prostor, od lokálního muzea v suterénu až po věž zakončenou hvězdářskou kopulí. Kromě individuální prohlídky nabídka tentokrát obsahovala i přednášky a po setmění astronomické pozorování.

První přednáška byly zaměřena na významné dílo Komenského, které letos „slaví“ 400 let od svého vzniku. Labyrint světa a ráj srdce má co říct i dnešní společnosti. Ta neustále řeší organizaci a náplň vzdělávání a je otázkou, do jaké míry se inspiruje čtyři staletí platnými radami Učitele národů. Komenský doporučuje ve svém díle ústy Poutníka před výběrem povolání dobře se seznámit s klady a zápory všech možností. Poté se má každý vrátit do svého „Ráje srdce“ a s pomocí svého ducha se srdcem rozhodnout pro to, co ho bude cele naplňovat nejen po stránce hmotné, ale i duchovní. A víra mu má být velkou pomocí v tom, aby se mu v životě podařilo své rozhodnutí naplnit.

Po přednášce si mohli účastníci s doprovodem kytary zazpívat písně ze zpěvníku pro mládež. Jsou melodické, svěží i příležitostné, třeba k nastupujícímu soumraku.

Na ten čekal vedoucí hvězdářského kroužku pan Odložil. Nejprve s pomocí promítání pohovořil o  astronomických objektech na aktuální obloze. Potom nastínil, co vše je možné dnes shlédnout na internetu a zaměřil se na zmapování míst našeho Měsíce. Pohovořil o vzniku kráterů a moří, viděli jsme snímky z oběžné dráhy Měsíce i z jeho povrchu.

Poté nastala praktická část - pozorování Měsíčního povrchu z hvězdářského stanoviště ve věži kostela.

Noc kostelů zorganizovaná zábřežským a hrabovským sborem Českobratrské církve evangelické splnila svůj účel, ukázala otevřené dveře kostela i otevřené srdce členů.

Stanislav Melichar

100 let od příchodu prvních reemigrantů do Zábřeha

Ve dnech 20. a 21. května 2023 jsme si setkáním a slavnostním sborovým shromážděním připomněli 100 let starou historii. Právě v roce 1923 se do nově vzniklého Československa organizovaně vraceli první potomci pobělohorských emigrantů, kteří opustili vlast z důvodu pronásledování kvůli víře.

Protože se první skupina rodin usadila v Zábřehu, stalo se připomenutí této události milou „povinností“ pro zábřežský sbor Českobratrské církve evangelické. Tak jako před padesáti i deseti léty se opět rozeběhly vzpomínky dosud žijících potomků na okolnosti přijetí předků do zdejšího místa, společný život v dnes již zaniklém „dvoře“ na Žerotínově. Hrdost a pokora zároveň zdobí ty, kteří si zachovali po 400 těžkých let svoji víru a příslušnost ke svému národu v podobě slova, písma i písní.

Přítomní hosté v rámci nedělních bohoslužeb pozdravili přítomné a zmínili osobní pohled na význam povědomí o historii. Svou návštěvou nás poctili starosta města Mgr. František John, předseda spolku Exulant Jan Bistranin i senior moravskoslezského seniorátu Marek Zikmund.

V nedělním odpoledním programu vystoupili svými přednáškami baptistický kazatel Dobroslav Stehlík a historička Miloslava Hošková. Tradice byla naplněna i vystoupením místního pěveckého sboru.

V sobotním odpoledni proběhlo setkání potomků exulantských rodin a současných členů bratrského sboru. Velmi zajímavé bylo představení záznamu rozhovorů příslušníků mladé generace se svými předky doplněné o vzpomínky a fotografie. Vše se stalo součástí sborového webu a je dohledatelné na odkazu : https://sites.google.com/view/100letreemigrace/ . Fotografie jsou ke shlédnutí v albu na odkazu:https://www.rajce.net/a18521009

Květnovým shromážděním připomínka stoletého výročí nekončí. Pokračování je ve spolupráci s městem Zábřeh plánováno na konec října, informace o programu a datu budou včas zveřejněny.

Stanislav Melichar

Přijměte pozvání k noci kostelů v Hrabové

Přijměte pozvání na další z akcí v sudkovkém kostele

U příležitosti připomenutí 100 let od návratu reemigrantů ze Zelowa do Zábřeha jsme chtěli poznat jak a kde žili čeští emigranti, příslušníci českobratrské církve a pevní ve víře. Jsou pro nás do dnešní doby velkým vzorem svým přesvědšením, vytrvalostí a schopností přečkat útlak, kterému čelili od Bílé hory po vznik České republiky, která jim vytvořila podmínky pro možný návrat do vlasti otců. Jejich návrat byl splněním snu, který nebyl dopřán Komenskému – opět žít ve své svobodné vlasti.