Hlavní stránka Kázání Neděle 27.července 2014

Neděle 27.července 2014

Email Tisk PDF

Bohoslužby v Zábřehu 27.července 2014

Mt 13,44-52

Milé sestry, milí bratři, jaké je to Ježíšovo království nebeské? Ježíš se ho snaží přiblížit mnoha podobenstvími, obrazně tak vykresluje něco, co je před námi, co můžeme přijmout. Důležité je právě ono přirovnání, že království je jako to, či ono. Nacházíme tak vodítka, kterými si smíme přiblížit toto království i do našich podmínek a poměrů.

V dnešním textu jsme slyšeli vlastně čtyři taková přirovnání Božího království našemu světu. Myslím, že jsou i docela srozumitelná. Asi každý ví, co je to poklad, co to znamená najít poklad. Ovšem i poklad má svůj háček. Hledání pokladu může přinést i zklamání. Pro každého je skutečným pokladem něco jiného. Nejčastěji se setkáváme s pokladem jako truhlou plnou zlata, nějakých šperků, či jiných drahých věcí. Pro někoho jiného ale zase tím pokladem může být moudrost, vědění, znalosti. V tomto textu se píše jedna taková zajímavost. Člověk poklad najde, ale zase ho ukryje a pak koupí to pole, kde se poklad nachází. To je zvláštní jednání. Na jednu stranu je to poctivec, nechce si přivlastnit něco, co by mu mohl někdo zpochybnit. Kdyby poklad jen vzal a odnesl jinam, či prostě si ho uložit doma, patrně by se dopustil něčeho nepoctivého. A tak jde a koupí pole, kde poklad našel. Už se ale nepíše, jestli ho vyhrabal a uložil doma, nebo co s ním udělal. Text je v tomto otevřený a tak se nabízí i možnost, že poklad tam prostě nechal. Kdyby ho někam dal, už by to nebyl takový poklad. To, co ten člověk dělá, se tak netýká přímo pokladu, nekupuje poklad, ale dává vše za cestu k tomuto pokladu. Možná trochu riskuje, vždyť mezi tím, než vyřeší koupi toho pole, mohl poklad najít někdo jiný, někdo méně poctivý, a prostě ho ukrást.

Každá cesta je trochu riziko. I když známe cíl, máme nastudovány podrobnosti, nikde není zaručeno, že se něco nestane, že skutečně do cíle dorazíme. Platí to i o cestě ke Kristu. Směli jsme ho poznat, směli jsme v něm najít skutečný poklad, který má nesmírnou hodnotu pro náš život. Je zřejmé, že poznáním Ježíše začíná cesta za ním. A právě tato cesta stojí zato, aby ji člověk obětoval skutečně vše. Tak jako ten šťastlivec, co našel poklad v poli a za všechno, co měl koupil to pole. Pravda, najít Ježíše není zrovna takový poklad, jak by si člověk představoval, avšak právě proto je třeba vědět, že hodnota pokladu není dána jen tím, za kolik je možné ho prodat, ale tím, co přinese do lidského života. Ježíše asi nebude možné výhodně prodat, jeho cena byla jen nějakých třicet stříbrných, avšak pokud si jej člověk nechá, pokud k němu bude nacházet cestu, získá víc než všechny poklady světa. Je-li tedy možné přijít za Ježíšem, neměl by člověk váhat, ale měl by se snažit učinit vše, aby k němu došel, aby získal přístup k místu, kde jej zase opět najde.

Druhý příklad je také o nesmírné ceně Božího království. Teď už nejde jen o cestu k jeho nalezení, ale přímo o něj samotné. Obchodník s perlami je znalec a tak moc dobře ví, co má v rukou. V tom má oproti nám docela výhodu, my takoví znalci nejsme. Přitom nejde jen o perly. Jde o Boží království. Ten, který je nalézá, to nedělá náhodou. Tak jako ten obchodník s perlami. Hledá, zkoumá, zkouší. A jednou najde něco, co stojí skutečně zato. A tak vše, co doposud považoval za cenné a důležité prodává, vzdává se toho, aby získal to jedno jediné. I když nejsme znalci v oboru perel, či věcí náboženských, toto podobenství se nás také týká. Jsme znalci ve věcech našeho života, toho, jak tento život naplnit. Člověk, který hledá něco, čím by dal životu smysl, dříve či později určitě narazí i na Ježíše a království, které má v nebesích. Stejně jako u pokladu to bude senzace, obrovská radost, zvláštní pocit, že toto je něco opravdu jedinečného. Zároveň s radostí ale u toho bude i veliké dilema. Je to něco jedinečného, ale toto jedinečné znamená opustit vše dosavadní, vše ostatní. Co teď? Jít do toho nebo ne? Cesta za Ježíšem je něco opravdu jedinečného, ale není možná zároveň s jinými cestami. Pokud se pro ní člověk rozhodne, musí ty ostatní opustit, vzdát se jich. Taková je cena Ježíšova následování.

Pomalu se dostáváme k dalšímu podobenství, které se zdá být trochu o něčem jiném než ta předchozí dvě. To je ale jen zdání. Ve skutečnosti mají tato podobenství hodně společného. V podobenství o síti čteme o andělech, kteří budou oddělovat dobré a zlé z toho, co se zachytí v síti. Boží království se zde tedy podobá něčemu, co má veliký záběr, zahrnuje všechno možné. Nakonec se ale rozhodne, co je hodnotné, a co bezcenné. Právě v tomto rozhodování souzní toto podobenství s těmi dvěma předchozími. I v nich je totiž tím hlavním moment rozhodnutí. To, že království má nějakou cenu, je zřejmé, ale dopad pro náš život je právě v tom, že my se musíme rozhodnout, jestli nám za tuto cenu stojí. Musíme umět rozlišit, co z toho, co náš život zahrnuje, je skutečně cenné a co je jen plevelem na vyhození. Je to rozhodování, které chce odvahu, ale také moudrost. A tak když spojíme ta dnešní podobenství dohromady, dojdeme právě k tomu, že království Boží je něco, co od člověka vyžaduje hledání moudrosti. Tak jako u krále Šalamouna. Právě v možnosti správného posouzení věcí nacházel ten největší poklad.

Završení všemu dává slovo o rozumném hospodáři, ke kterému je přirovnán zákoník, který se stal učedníkem království nebeského. Vynáší ze svého pokladu nové i staré. Zákoníci jsou lidé, kteří znají velice dobře Písmo, tedy Zákon, proroky i spisy. Poznávají i Ježíše a tím se dostávají do ne zrovna jednoduché situace. Občas musejí řešit otázku, zda následovat Ježíše, nebo se držet otcovských tradic, toho, jak generace před nimi chápali Písmo. Nezapomínejme, že pro mnohé vykladače Zákona je Ježíš někým, kdo zákon Mojžíšův porušuje, kdo se prostě nedrží staré dobré cesty, ale pouští se do něčeho nového. Tak jako ti rybáři, mají prohlížet poklady, které se jim zachytili během života a posuzovat, co z toho je dobré a co ne, co je brak a co perla či poklad, pro který se vyplatí vše ostatní opustit.

Takovými hospodáři jsme i my. Také nás se týká, že ve svém životě toho nasbíráme skutečně hodně. Vytvoříme si sbírku různých hodnot, kterou opečováváme a snažíme se rozšířit. Jenže pak se stane, že přijde Boží hlas a vede nás k tomu, abychom se zbavili všeho, co brání naší cestě následování, co brání tomu, abychom se naplno vydali za Kristem. Možná nejjednodušší by bylo zbavit se úplně všeho. To by plynulo z podobenství o pokladu a o perle. Tam vždycky ten člověk prodá všechno, co má. To je důležitá poznámka. Nezahodí to, ale prodá. Hodnotu těch věcí smění za to, co našel. Jinými slovy, vše, co má, použije k tomu, aby se dostal k tomu, co našel, u čeho poznal nesmírnou cenu. V našich životech také nacházíme a někdy se zdá, že bychom měli vše ostatní zapomenout, odložit, zbavit se toho. Jenže také to můžeme zúročit ve svém následování. Proto následuje za podobenstvím o pokladu a perle to podobenství o síti a zmínka o vynášení starého i nového ze svého pokladu. I v našich životech je mnoho věcí, které nám Bůh dal, abychom ho mohli lépe následovat, poznávat jeho cestu, držet se stezky života, kterou nám ukázal. Měli bychom je umět k tomu využít. Ne je hodit stranou, zapomenout, ale dát jim své místo. A tím také posoudit jejich hodnotu ve vztahu k cestě následování.

Jaké je tedy Ježíšem zvěstované království nebeské? Je určitě dosažitelné. I když někdy se zdá, že dosažení není zase tak jednoduché. Komplikace ale nepřicházejí v tom, že bychom království nebeské dosáhnout nemohli pro náročnost cesty, ale pro náročnost našeho rozhodnutí. Najít Boží království je otázka rozhodnutí o tom, co má pro nás větší hodnotu, čemu přiřadíme větší cenu? Budou důležitější naše poklady, věci, které jsme střádaly , abychom se jimi těšili? A nebo tou hodnotou bude Ježíš a jeho pozvání? Dáme, co máme, do jeho služeb? Nebo to necháme pro svoji potěchu? Chce to hodně moudrosti poznat, co pro nás toto království znamená a jak nicotné je vše ostatní. Prosme tedy Boha, abychom dostali tento dar moudrého rozhodování, poznávání hodnoty věcí a tím jejich zařazení na správné místo v našem životě. Jen s moudrostí Boží najdeme odvahu pustit se toho, o čem věříme, že nás drží, a chytnout se místo toho Ježíše Krista.

Pane Ježíši, děkujeme ti, že jsi nám ukázal hodnotu svého království a dal nám poznat také cestu, jak toto království získat. Dej nám moudrost, ať vždy správně volíme to, na čem nám v životě opravdu záleží.

 

Amen.

 

Kontakt

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Zábřehu
U Vodárny 545/2
789 01  Zábřeh

E-mail: zabreh(a)evangnet.cz

IČO: 449 40 068
Číslo účtu: 2102308187/2010

více ...

O www

V záhlaví stránky jsou použity elektronické obdoby grafických koncovek z Evangelického zpěvníku vydaného Synodní radou ČCE, Baden, 1979. Autorem původních předloh je Jaroslav Šváb.

Copyright © 2013 FS ČCE Zábřeh | webmaster: Mgr. Filip Matějka