Léta 1932 - 1936

Email Tisk PDF

Léta Páně 1932

 

Nový rok jsme začali na modlitbách. Četné shromáždění opouštělo po úderu půlnoci ze dne 31.prosince 1931 na den 1.ledna 1932 naši modlitebnu. Měli jsme krásný konec starého roku a na kolenou, v pokoře před svým Pánem jsme čekali nový rok. Co nám přinese dobrého i zlého ?  Díky Bohu, že náš běh životní i našeho sboru je v jeho ruce a že on nedá otěže nikomu z lidí. Však také – díky Jemu – prožili jsme pěkný rok 1932.

 

Přehled práce :

14.února byl naším hostem br. misionář Chleboun. Vykonal v Zábřehu a Sudkově přednášku se světelnými obrazy: „ Od výšin hory Olivetské až do končin světa “.  Za doby jeho pobytu na severní  Moravě dán podnět k ustavení kroužku přátel misie, kteří by si vzali na starost vydržování domorodého evangelisty v Africe. Náš sbor se zavázal přispívat ročně 100,- Kč. Brzo byl tento kroužek úplný a domorodý, černý bratr Sifrumvike Mwakvenda povolán péčí Ochranovské misie do práce.  Pracuje na území Nyassa ve střední Africe.  Zprávy o jeho práci přináší Radostné poselství.

 

21.února při roční sborové schůzi byl přítomen br.far. Prudký z Olomouce, administrátor našeho sboru.

 

29.února přednášela (na pozvání sboru) pí Jindřiška Wurmová na téma: „ Světová krize a odzbrojení “. Sokolovna, kde se přednáška konala, byla plná lidí všech tříd společenských i politické příslušnosti. Druhého dne pak přednášela pí Wurmová měšťanským školám : „ O novém člověku “. Její přednáška, ale hlavně její osobní, milé jednání dlouho nám nevymizí z paměti.

 

13.března  Sdružení mládeže mělo svůj Den mládeže. Naším hostem a slavnostním kazatelem byl br.far. Pavlinec z Prusinovic. Heslo pro Den mládeže bylo: „ Mladý křesťan nástrojem v ruce Boží “.  Odpoledne byla přátelská schůzka při čaji a pestrém programu. I finanční efekt byl pěkný. Sdružení sebralo asi 800,- Kč, kterými ihned splatilo část dluhu váznoucím na klavíru. Tento byl koupen minulého roku za 5400,- Kč v Praze.

 

14.srpna  V Zábřehu byl o prázdninách na dovolené br.kaz. Frič z Brna od Jednoty Chelčického. Byl řadu let misionářem v Kamerunu. A tak nám přednášel o misijní práci mezi tamějšími domorodci. Sbírka při té příležitosti vykonaná byla odeslána misijní společnosti pro Kamerun.

 

10.října  přijel mezi nás br. Macek ze Šonova a přednášel o slepcích v ČSR. Jeho přednáška doprovázená světelnými obrazy působila mocným dojmem. Potom – sám slepý – sedl ke klavíru, hrál a zpíval (Dvořák: Biblické písně). Mnozí v ten okamžik si uvědomili, jak mají být Bohu vděčni za svůj dobrý zrak i za celé své zdraví.

 

1.listopadu    Protože letos kurs „Snahy“ se konal v Jihlávce u Jindřichova Hradce a mnozí nemohli pro vzdálenost tam jet, ač po tom velmi toužili, rozhodl se biblický odbor našeho sboru pořádat malý biblický kurs. Nesl téma: „Ve světě, ale ne ze světa“. O tom přednášel br.Lad. Černohorský z Pardubic, pokladník Jeronýmovy Jednoty. Byla to opravená a rozšířená přednáška, kterou přednesl v roce 1913 v Brandýse nad Orlicí. Tato přednášky vyšla tenkrát tiskem, ale nyní již dávno byla rozebrána. Protože zapůsobila opět na srdce mnohých, staršovstvo sboru se rozhodlo, že ji vydá po druhé tiskem svým nákladem. To se také stalo.  Vydáno 2000 ks po 2,- Kč.  V pěkné úpravě vytiskla knihtiskárna „Linografia“  v Olomouci. Další referáty nesly názvy: „Křesťan v rodině“, br.štkpt Kosek z Pardubic „Křesťanská žena“, s. Čermáková, choť správce lihovaru v Zábřehu „Křesťan v denním povolání“ , br. Rychetský ze Zábřehu „Křesťan v církvi“,  br.říd.uč. Sedlák z Janoslavic.  Po referátech byla pěkná debata, do které zvláště pěkně několikráte promluvil přítomný br.senior Švanda z Olomouce. Dá Bůh, že takovéto kursy budeme opakovat častěji. Jsou pěkným obecenstvím dětí Božích a vzděláním na základě Bible.    

 

Psáno na jaře 1934

Uplynulý rok 1933 byl v mnohém ohledu radostným. Pozorujeme se zadostiučiněním, že zájem o bohoslužebná shromáždění stoupá. Přibývá těch, kteří s radostí spěchají neděli jak neděli, aby slyšeli slovo Boží. Rádi slyšíme, jak mnozí se těší na neděli a jak dovedou slova kazatelů s vroucností slyšet. Nemůže zůstat kazateli lhostejno, zda se posluchači o kázání zajímají a o něm uvažují. Nic není pro kazatele tak skličujícím, jako když posluchači si kázání odposlouchají – a někdy ani to ne pořádně – a zase jde vše starým způsobem. Kéž bychom též jednou mohli přestat mluvit o členech, kteří se vyhýbají domu Božímu a myslí, že jsou moudří dost a nepotřebují ani Boha ani Jeho slova !  Staršovstvo bylo nuceno přísně zakročit v několika případech zlořádů ve sboru a dokonce některým -  po předchozím napomínání a vysvětlování – doporučit, aby si svoje přihlášky k církvi naší vzali zpět. Někteří byli vyloučeni. Stalo se tak s mnohou bolestí a starostí, ale v nevyhnutelných případech (opilství, krádeže, podvody apod.).  Toužíme po čisté a živé církvi a k tomu cíli musí sloužit i kázeň, ten nůž Boží v rukou bratří a sester. Nelze ovšem vše rychle lámat. Kázeň v prvé řadě zavazuje ty, kteří ji provádějí, aby o nich neplatilo: "Pokrytče, vyjmi nejprve …“ . Nově přistupující do sboru se musí u duchovního správce osobně přihlásit, jsou poučováni a dána jim literatura, aby se seznámili s učením Bible, naší církve a potom jsou přijati na půl roku na zkoušku.  Teprve potom – po důkladném projednání ve staršovstvu – se buď přijímají (veřejně), nebo zamítají.  Nesmíme si zamlčovat ani takových zjevů, kdy otec synovi, který se učí desatero do náboženství, řekne, že je to blbost. Jiný zase posmíval svému dítěti, hochovi, svatoušků a svíčkových bab, když si večer klekl k modlitbě.  Než jsou mnohé radostné okamžiky dosud v naší paměti a ty zastírají stíny a hořkosti. Takovým nezapomenutelným úsekem sborového života byl kurs „Snahy“  v červenci  (4.-6.).

 

Konfirmace 25. června 1933

 

Stojící: Šebesta z Leštiny, Tun z Leštiny, Jersáková M., Hudec Č., Kulhavá Sl., Hart K., Špaček A. ze Zábřehu

Sedící: Tunová z Leštiny, B. Černohorský, kazatel sboru, R.Šedý, vikář z Hrabové, Fr.Hudec, kurátor sboru, H.Musilová ze Zábřehu, M.Hůlková z Rovenska.

 

Dne 9.dubna oslavoval náš pěvecký kroužek své založení před deseti lety. Uspořádali jsme duchovní koncert společně s vikýřovickým pěveckým kroužkem baptistů. Na programu byla tato čísla:

  1. Beethoven :                Chvála Boží v přírodě – smíšený sbor.
  2. Bratrské chorály:       Vizme nynější čas nebezpečný ;   Byť Boha s námi nebylo ; Přijď dešti nebeský ;

Komenský: Ukolébavka z Informatoria.

  1. Händel :                     Haleluja z oratoria Mesiáš.
  2. Méhul :                       Modlitba z oratoria „Jakob a jeho synové“ – osmihlasý sbor.
  3. Dvořák :                     Žalmy  –  zpívala sólově s. E. Kulhavá z Pardubic.
  4. Mendelssohn :            Reformační symfonie – čtyřručně hráli s.M. Laksarová z Pardubic a kazatel sboru.
  5. Proslov kaz.sboru o duchovní hudbě a zpěvu.

 

Koncert se vydařil a dle posudku byl takové úrovně, že se za svůj výkon pěvecký kroužek nemusí stydět ani před širokou veřejností. Tentýž program dáván později o svátcích svatodušních ve Vikýřovicích.

 


 

            V několika letech po sobě slavili jsme památný den upálení Mistra Jana Husa společně s CČS na Masarykově náměstí v Zábřehu. Seřadili jsme se u Státního Gymnazia v průvod s prapory a odtud jsme šli na náměstí. Na náměstí byla malá tribuna a po zazpívání příhodných písní měl někdo proslov.

            Tyto slavnosti byly četně navštíveny a srdce účastníků byla upevněna při pravdě Boží.

 

Zde několik obrázků ze slavnosti Husovy v Zábřehu v roce 1935 :

 

 

 

Průvod od gymnasia                                                                                                                                                       Příchod na stanoviště blízko radnice

 

 

Br.vikář Novák z Prostějova má slavnostní kázání.    Husova slavnost 1935 v Zábřehu

 

 

 

 

Radostná byla vždy neděle, kdy jsme konfirmovali naše dítky. Obrázek znázorňuje konfirmandy z roku 1935 s oběma kazateli Šedým a Černohorským.

 

 

            Slavnost zvláštního rázu slavili jsme dne 26.července 1936 v Postřelmově. Obec Postřelmov opravila hrobku vladycké rodiny Pánů z Bukovky. Nechala zhotovit nové dubové zasklené rakve a my po dohodě s obcí Postřelmov, jejímž starostou byl té doby pan řiditel tamní měšťanky, příslušník CČs se ujali znovu uložení dávno zemřelé bratrské rodiny do rodinné hrobky. Mrtvoly byly zmumifikované, dobře zachovalé a byli to následující členové bratrské rodiny Bukůvků :

 

Zygmund Bukůvka z Bukůvky  a jeho choť Barbora Okrouhlická z Knínic

Rohovlad z Bukůvky, syn předešlých a jeho sestra neznámého jména

 

Slavnosti se zúčastnilo nejen mnoho bratří a sester ze sboru, ale i značný počet přátel.  Br.kazatel Šedý nastínil historii rodiny Bukůvků a br.kazatel Černohorský měl slavnostní kázání. Dojemný okamžik byl, když starší zábřežského sboru odnášeli rakve do hrobky.

O bratrské rodině Bukůvků jsou zprávy dobré, držela se pravdy Boží, nakládala bratrsky s poddanými. Obšírnější zpráva o slavnosti je v Českém Bratru, roč. XIII., 1936, str.193.

Historická črta o rodině Bukůvků se nachází ve Vlastivědném Věstníku ze severní Moravy v ročníku blíže roku 1936.

 

Hrabová v červnu 1939    Rudolf Šedý

   

 

Čtení Písem sv. u hrobky v Postřelmově

Br.kazatel Blahoslav Černohorský má slavnostní kázání u hrobky

 

Bratří starší odnáší rakve do hrobky. Kazatel Šedý má závěrečný doslov.

 

 

            Ku konci srpna 1936 zesnul nám v Pánu milý bratr Antonín Špak, vrchní oficiál v.v., když dlel na letním bytě v Čechách. Byla to pro celý sbor citelná ztráta a my litovali odchodu bratra Špaka velice, byl členem staršovstva a vedl vždy knihu protokolů, pilně navštěvoval bohoslužby a měl o každou práci ve sboru opravdový zájem. Byl zpopelněn v Pardubicích, kam jsme ku kremaci zajeli.

            S bratrem Špakem jsem se seznámil při vojenské službě v Brně, byl délesloužícím poddůstojníkem plukovního štábu 14. zeměbraneckého pluku v Brně, kde jsem i já co poddůstojník službu konal. Tam jsem mu opatřil Bibli Páně. Léta uběhla a  oba jsme se sešli v Zábřehu, on na okresní radě, já v práci duchovenské ve Svébohově.  Jaké to bylo setkání, když jsme se později sešli i co členové jedné drahé církve.  Zavítal sem pak astronom Dr. Hubert Slouka, syn našeho kamaráda z vojny a to nás těšilo také!  Všichni, kdo bratra Špaka znali, zachovají mu v srdci milou vzpomínku.

 

Hrabová  15.června 1939                                                                   Rudolf Šedý vikář

Sudety Velkoněmecko.  

 

 

            Po několikaletém zdárném působení byl br.kazatel Blahoslav Černohorský povolán za ředitele Bratrské biblické společnosti zahraniční pro ČSR a tu na jeho místo přišel bratr Jan Košťál, který předtím pracoval pět let na Sv.Heleně v Rumunsku. Do Zábřeha se přistěhoval v říjnu roku 1936. Jsme vděčni, že oba tito bratři svědomitě svůj úkol plnili a plní a že jsme našli v obou pracovníky schopné, Boží věci oddané !

 

Hrabová  17. VI. 1939

V předvečer dne Páně ve farní kanceláři.                                                                    Rudolf Šedý

 

 

 

 

Aktualizováno Sobota, 09 Březen 2013 17:50  

Kontakt

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Zábřehu
U Vodárny 545/2
789 01  Zábřeh

E-mail: zabreh(a)evangnet.cz

IČO: 449 40 068
Číslo účtu: 2102308187/2010

více ...

O www

V záhlaví stránky jsou použity elektronické obdoby grafických koncovek z Evangelického zpěvníku vydaného Synodní radou ČCE, Baden, 1979. Autorem původních předloh je Jaroslav Šváb.

Copyright © 2013 FS ČCE Zábřeh | webmaster: Mgr. Filip Matějka